Plátna, štětce a stojan jsou zpět!

A já věděla, že tenhle okamžik nastane! Po obrázkovém maratónu před mojí červnovou výstavou jsem v létě neměla na malování zkrátka tu pravou náladu. Měla jsem za sebou intenzivní vytváření asi dvaceti ,,kousků'' a jednoduše jsem potřebovala pauzu. Rozhodně jsem nechtěla nic hrotit a přehánět - bylo mi jasné, že by z toho stejně nevzešlo nic světoborného. A tak jsem se nějaký ten pátek věnovala úplně jiným (a přesto kreativním) věcem...

V září začala škola a logicky přišlo i více stresu, povinností a zodpovědnosti. A já takhle jednou ve středu odpoledne potřebovala vypnout - no a hádáte správně - veškerá prázdná plátna, stojan, akrylky, štětce a další věcičky zase našly v pokoji své místo. Už v sobotu ráno jsem dolazovala křídou poslední detaily. Takhle rychle jsem snad v životě nic nenamalovala. Stála jsem u stojanu každý den, v pátek snad ještě v deset večer. A větší odproštění od reality jsem si nemohla přát.

Někdy se prostě vyplatí na věci zbytečně netlačit a nechat je plynout jen tak... ❤️